Biologický význam mědi
Měď (obdobně i jako zinek) patří mezi látky s významným vlivem na lidský organizmus. Objevuje se v mnoha enzymatických cyklech důležitých až nezbytných pro správnou funkci životních pochodů. Přítomnost mědi má velký význam pro fungování přirozené a správné obranyschopnosti organismu a její dostatek odráží a celkově ovlivňuje zdravotní stav organizmu.Přítomnost mědi například ovlivňuje:
- metabolismus sacharidů v organizmu
- vytváření kostní hmoty a ovlivňuje krvetvorbu
- má pozitivní vliv i na fungování nervového systému
- pro nižší organismy může působit silně jedovatě
- ovlivňuje přirozené zbarvení vlasů a pokožky – má vliv na tvrobu pigmentu
- podporuje ochranu buněčných součástí před útoky volných radikálů
Kromě toho je měď centrálním kovem organokovové sloučeniny hemocyaninu, který u měkkýšů a některých členovců (např. krabů) funguje jako přenašeč kyslíku – analogie k hemoglobinu u teplokrevných živočichů.
DDD - doporučená denní dávka. Doporučený denní příjem mědi
v potravě by se měl pohybovat kolem 1 miligramu, ale ani dávky až k 0,1
gramu organismu neškodí. Potraviny bohaté na měď jsou např. játra,
kakao, ořechy, houby, korýši a měkkýši.
Nedostatek mědi se projevuje:
- anémií (chudokrevností),
- zpomalením duševního vývoje
- zhoršením metabolismu cukrů
- dochází ke ztrátě pigmentů (objevují se bílé vlasy nebo šediny)
- dochází k celkovému oslabení vlasů, ztrátě jejich lesku a pružnosti
- dochází k vypadávání vlasů nebo jejich pomalejšímu růstu
- vyskytuje se porucha tvorby a kvality kostí a vaziva
Komentáře (0)
